Příkazní smlouva

Příkazní smlouva je v novém občanském zákoníku definována jako smlouva, kterou se příkazník zavazuje, že pro příkazce obstará nebo vykoná nějakou činnost. Smlouva nicméně neuvádí konkrétní výsledek, ale jen to, že příkazník vynaloží maximum úsilí, aby obstaral záležitosti příkazce, přičemž za tuto činnost může pobírat odměnu. Mezi smlouvy příkazního typu řadí občanský zákoník příkaz, zprostředkování, komisi, zasílatelství a obchodní zastoupení. V příkazní smlouvě by měla být uvedena práva a povinnosti příkazníka, příkazce, doba jejího trvání, odměna, odpovědnost za škodu a sankce a je-li to potřeba, pak sepsaná plná moc. Kromě obecné příkazní smlouvy existují dva podtypy příkazní smlouvy. Smlouva o obstarání věci, v jejímž rámci se obstaratel zavazuje objednateli obstarat určitou věc, ovšem obstarání věci nemůže být její vytvoření na zakázku (pak by se jednalo o smlouvu o dílo). Smlouva o obstarání prodeje věci se též nazývá komisní smlouvou a uplatňuje se v komisním prodeji. Obstaratel přebírá od odběratele určitou věc a postará se o její prodej, za což mu náleží provize z kupní ceny dané věci.