Michal Makoš: Proč jsme zveřejnili data z katastru?
Chceme zpřehlednit a pročistit realitní trh
Se spuštěním Atlasu cen, který zveřejňuje reálné prodejní ceny nemovitostí v ČR a další údaje z katastru nemovitostí, se objevila řada dotazů. Proč jsme to udělali? Máme na to vůbec právo? K čemu je to dobré a komu se zveřejnění nelíbí?
Katastr nemovitostí a vedení údajů v něm se řídí katastrálním zákonem, který stanoví, že informace jsou veřejně dostupné. Přístup k záznamům v katastru má tedy ze zákona každý. V praxi je ale postup, který vede k jejich získání, složitý a zdlouhavý. Proto vznikly cenové mapy, které ale výměnou za údaje z katastru požadují buď poplatek, nebo osobní údaje. Ty pak využívají pro zasílání obchodních nabídek nebo je přeprodávají dál.
Data pro každého
My si myslíme, že když má na data nárok každý, měl by také každý mít možnost je snadno a zdarma získat. A vyplnit žádost, platit a čekat na výpis není pohodlná cesta, jakou si 21. století zaslouží. Protože práce s daty je náplní naší práce a data z katastru jsme zakoupili pro naše obchodní účely, rozhodli jsme se je použít pro dobrou věc. Data jsme všem uživatelům zpřístupnili online, v podobě jednoduché mapy. Díky tomu se k datům dostane třeba i sedmdesátiletý senior, který není v moderních technologiích příliš zdatný.
Proč jsme to udělali?
Během našeho několikaletého působení na realitním trhu v ČR jsme zjistili, že je to neprostupná džungle plná nástrah. Nezkušený člověk snadno zabloudí, ztratí se, nebo naletí nějakému predátorovi, o které na trhu není nouze. Naší dlouhodobou misí je přispět k větší transparentnosti trhu a dělat z něj bezpečnější prostředí. Doslova rozsvítit světlo a vymést jeho temná zákoutí.
Jak Atlas cen prospěje realitnímu trhu?
Zveřejnění reálných prodejních cen, tak jak jsou zaneseny v katastru, umožní každému udělat si představu o tom, jak se ceny nemovitostí skutečně pohybují. Díky tomu např. neprodají svou nemovitost pod cenou, ať už z vlastní neznalosti, nebo proto, že je někdo využije. Atlas pomůže i s další tradiční chybou, kdy prodávající nasadí cenu neúměrně vysoko a z bytu se pak stane neprodejný “ležák”.
Kdo se bojí Atlasu cen?
Navíc zveřejnění reálných prodejních cen rozsvítí světlo na nekalé praktiky v obchodě s realitami. To je samozřejmě trnem v oku právě těm, kdo z nepřehlednosti na trhu těží.
Zveřejnění Atlasu cen je nepohodlné pro:
- ty, kdo data z katastru chtěli zpeněžit nebo poskytnout za úplatu, nebo nějak jinak využít ve svůj prospěch
- developery, kteří koupili pozemek, a poté si pro účel refinancování nechali zpracovat nadhodnocený posudek
- ty, kdo nakoupili ze známosti státní nebo městský byt za nižší než tržní cenu
- ty, kdo mají na kontě nějakou podezřelou transakci s nemovitostí
- neseriózní makléře, kteří kvůli získání klienta slíbí přehnaně vysokou cenu
- ty, kdo manipulují s cenou kvůli daňové optimalizaci
- ty, kdo si pořídili nemovitost, ale nemají jak prokázat původ finančních prostředků
Rozumíme tomu, že zpřístupnění těchto údajů nemusí být každému příjemné, a to i v případě, že nespadají do žádné z výše uvedených skupin. Přesto věříme, že spuštěním Atlasu cen děláme dobrou věc, která je ve veřejném zájmu.
Jak to, že můžeme?
Data z katastru nemovitostí, která jsme zveřejnili v Atlasu cen, byla veřejnosti dostupná i dosud. My jejich dostupnost pouze razantně zjednodušujeme. Vedle toho, že šetříme čas, peníze a energii všem, kdo data z katastru nemovitostí potřebují, ulevíme také státním úředníkům, kteří se dosud zpracováním žádostí o výpis z katastru zabývali. Atlas cen neobsahuje žádná data, která se kvalifikují jako osobní údaje. Proto se na ně nevztahuje GDPR.
Související články:
Atlas cen: Vyjádření k reakci médií na zveřejnění dat z katastru (19. 2. 2020)
Aplikace Atlas cen odhaluje skutečné prodejní ceny (14. 2. 2020)
Atlas cen: Často kladené otázky (14. 2. 2020)
